Před samotným výběrem si prvně uvědomte, že jakákoli budova je v principu technická sestava, jejíž všechny prvky musí být konstruovány a použity v souladu s účelem a charakterem stavby. Jednoduše řečeno: jiné požadavky bude mít zákazník na okenní prvky v novostavbě pasivního domu a jiné při rekonstrukci panelového bytu.
Dalším důležitým kritériem je třída odolnosti vůči vloupání, která dává představu o míře odolnosti oken vůči fyzickému násilí. Z policejních statistik je patrné, že okna a balkónové dveře jsou zdaleka nejčastějšími místy, kudy zloději pronikají do budovy. Zkušení zloději vypáčí okna či balkónové dveře i během několika vteřin. Proto je smysluplné vybavit především lehce dostupná okna i dveře odpovídajícími bezpečnostními prvky. Praxe ukazuje, že u oken s vyšší třídou odolnosti pachatelé zanechají marných pokusů okna vypáčit a raději se soustředí na lépe napadnutelný objekt.
V určitém rozporu s tématem zabezpečení je funkce mikroventilace – přivětrávání při zavřeném křídle. Toto spárové větrání „odtěsní“ křídlo v úrovni zhruba 5 mm a zajistí částečnou výměnu vzduchu v místnosti. Jedná se o opatření pomocné, které nedokáže nahradit větrání otevřením křídla. Přesto je výhodné tuto možnost využít třeba za větrného počasí. Ale pozor: mikroventilace = prakticky otevřené okno! V případě vloupání takto „otevřeným“ oknem nevzniká nárok na pojistné plnění.
V nedávné minulosti byl za hlavní kritérium tepelněizolačních vlastností oken mylně pokládán počet komor v profilu. To ale neplatí, protože stupeň zlepšení izolačních vlastností klesá úměrně k použitému počtu komor – čím je jich více, tím se jejich vliv méně projeví. Prakticky mohou například systémy s menším počtem komor díky konstrukční úpravě nebo díky použití speciálního materiálu dosáhnout stejných nebo i lepších výsledků v energetické bilanci, než dosahují systémy s mnoha komorami.
O něco lepším kritériem je stavební hloubka profilových systémů. I zde však platí, že od určité stavební hloubky nedochází k žádnému významnému zlepšení tepelněizolačních vlastností oproti nárůstu ceny. Dalším částečně omezujícím faktorem mohou být problémy ve spojení s některými tvary a velikostmi oken, např. okna se šikminami, trojúhelníkové prvky nebo výklopná okna s malou výškou nemusí být v některých případech vůbec vyrobitelná a funkční. Prakticky platí, že čím je stavební hloubka profilů větší, tím jsou okenní konstrukce více omezeny směrem k malým rozměrům (úzká okna) a ostrým úhlům. Z tohoto důvodu vnímáme na trhu momentálně trend k systémům se stavební hloubkou okolo 80 mm, kde se jeví kombinace ceny a tepelněizolačních vlastností jako optimální.
Daleko přesnějším kritériem je hodnota součinitele prostupu tepla Uw, tedy celého okna. Tento údaj zahrnuje nejen parametry profilů, ale i skla, použitého distančního rámečku i velikost okna.